Drobečková navigace

Úvod > Moje pozorování

Moje pozorování


Úplné zatmění Slunce – živě z centrální Afriky s projektem GLORIA 3. listopadu 201
3

 

Dnes budou lvi spát. Ano, je to pravda – 3. listopadu 2013 nastane v centrální Africe zatmění Slunce a odvážní členové týmu GLORIA namíří své kroky do divočiny, aby nám z východního břehu jezera Turkana v Keni přinesli nám živý přenos této události (detaily níže). Tato součást světového kulturního dědictví UNESCO je známa jako kolébka lidstva. Naši předkové nemohli předvídat zatmění tak jako my. I když jsme ale vyzbrojeni vědeckými znalostmi, zážitek ze zatmění pro nás zůstává stejně silný jako pro ně. Skutečnost, že toto zatmění nastává v době maxima sluneční aktivity, je příslibem úžasné podívané pro privilegované diváky.

Úkaz

Moon's shade strip schema

Zatmění Slunce nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně (částečné zatmění) nebo zcela (úplné zatmění) zakryje. Taková situace může nastat jen pokud je Měsíc v novu a současně jsou Slunce a Měsíc v zákrytu pro pozorovatele na Zemi.

Při úplném zatmění je sluneční disk zcela zakryt Měsícem (A). Při prstencovém (B) nebo částečném zatmění (C) je zakryta pouze část disku. Zatmění 3. listopadu 2013, první po téměř roce, je takzvaně smíšené – začne jako prstencové a vyvrcholí jako úplné. Úkaz bude viditelný v Africe (zatmění se bude přesunovat ze západu na východ). V lokalitách mimo pás totality, jako je např. jižní Evropa, bude k vidění částečné zatmění. Takže pokud bydlíte v jižní Evropě a chcete se na zatmění podívat, nezapomeňte na správnou ochranu očí.

 

 

Purpurová čára označuje pásmo úplného zatmění Slunce 3. listopadu 2013 (zdroj: NASA). Viz zde.

Expedice

GLORIA bude zatmění sledovat od jezera Turkana v Keni (G1 na mapě). Na tomto místě bude maximum úplného zatmění trvat asi 15 vteřin. Časový rozvrh v textu níže obsahuje všechny relevantní časy přenosu. Vedoucí expedice, Dr. Miquel Serra-Ricart, astronom z IAC na Kanárských ostrovech poskytne spolu s Dr. Paul Coxem (SLOOH project) komentář v anglickém jazyce. Za plánování a logistiku celé akce je zodpovědná nezisková asociace fit Shelios (shelios.org).

 

Přenos

Úplné zatmění Slunce bude celkem trvat 2 hodiny a 14 minut  (13:13-15:27 UT) a budeme ho živě přenášet ve dvou vstupech:

Vstup 1: v celkové délce 5 minut v 12:00 – 12:05 UT (13:00 – 13:05 CET) v době maxima částečného zatmění v Evropě.
Vstup 2: v celkové délce 10 minut v 14:20 – 14:30 UT (15:20 – 15:30 CET), pokrývající úplné zatmění.

V dolní tabulce jsou k dispozici další detaily.

Poznámka: Místní čas v Keni bude 17:20 až 17:30.

Poznámka: UT– Univerzální čas; CET– Centrální evropský čas. Viz zde.

Navíc budou od 13:00 UT (14:00 CET) každou minutu pořizovány a na webu publikovány časosběrné snímky Slunce částečně zakrytého Měsícem.

Sledujte vysílání na našem webovém portálu live.gloria-project.eu. Více informací zde.

Snímky z expedice budou k dispozici zde:
GLORIA Flickr
StarryEarth Flickr

Výukové  aktivity

Data nasbíraná během expedice bude možné použít ve výukové aktivitě  Měření změn atmosféry během zatmění Slunce 2013 (referenční dokument ke stažení here).

 

Fakta o zatmění 3. listopadu 2013.

G1. Jezero Turkana.

Lat.: 3.6894° N
Long.: 36.28° E
Úplné zatmění
Doba trvání: 0m14.7s
Magnituda: 1.002
Událost Datum Čas (UT) Alt Az
Začátek část. zatmění (C1) : 2013/11/03 13:13:03.6 028.9° 250.4°
Začátek úplného zatmění (C2) : 2013/11/03 14:25:10.9 011.8° 253.6°
Maximum : 2013/11/03 14:25:18.3 011.8° 253.6°
Konec úplného zatmění (C3) : 2013/11/03 14:25:25.6 011.8° 253.6°
Konec část. zatmění (C4) : 2013/11/03 15:27:46.0* -003.2° 254.9°



Úplné zatmění Slunce – živě z Austrálie s projektem GLORIA 13. listopadu 2012

České stránky projektu GLORIA s online přenosem zatmění Slunce 2012 Foto: http://gloria-project.eu/solar-eclipse-2012-cz/
13. listopadu 2012 dojde v oblasti severovýchodní Austrálie a Pacifického oceánu k zatmění Slunce. GLORIA pořádá při této příležitosti expedici s cílem přímého přenosu této události, který se uskuteční mezi 21:30 a 21:45 středoevropského času.
Expedice bude pozorovat na třech místech v okolí města Cairns (stát Queensland), zatmění bude mít v této lokalitě trvání asi 2 minuty. Koordinátorem expedice a přenosu bude Miquel Serra-Ricart , astronom a člen projektu GLORIA.

Po více než dvou letech čekání (k poslednímu úplnému zatmění došlo 11. července 2010) se měsíční stín opět projde po povrchu Země. Cesta stínu začne v severovýchodní Austrálii a bude pokračovat nad Pacifický oceán. K maximu zatmění s trváním 4 minuty a 2 sekundy dojde uprostřed Pacifiku ve 22:21 hodin středoevropského času, Slunce bude v té chvíli 68° nad horizontem.

Zatmění Slunce nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně (částečné zatmění) nebo zcela (úplné zatmění) zakryje. Taková situace může nastat jen tehdy, pokud je Měsíc v novu a současně jsou Slunce a Měsíc pro pozorovatele na Zemi v zákrytu.

Je třeba zdůraznit, že zatmění Slunce jsou vidět na Zemi jen proto, že šťastnou shodou okolností jsou v některých obdobích během roku úhlové velikosti Měsíce a Slunce totožné. Před stovkami milionů let byl Měsíc příliš blízko k Zemi na to, aby přesně pokryl Slunce, jak můžeme pozorovat dnes. Slapové síly zvětšují oběžnou dráhu Měsíce kolem Země, takže asi za 1,4 miliardy let dojde k definitivně poslednímu zatmění Slunce.

Vzhledem k tomu, že stín Měsíce je úzký, jsou zatmění Slunce viditelná pouze v poměrně úzkém pásmu na zemském povrchu. Průměrná doba mezi viditelným zatměním na jednom místě je asi 375 let. Většinou je třeba se za zatměním, jevem trvajícím asi tři minuty (nejdelší pak může trvat 7 minut 30 vteřin), vydat na velmi dlouhou cestu do pásma totality.

GLORIA je zkratkou z anglických slov "GLObal Robotic-telescopes Intelligent Array". Jedná se o celosvětovou síť robotických dalekohledů s volným přístupem. Web 2.0 umožní uživatelům s těmito robotickými dalekohledy pozorovat a / nebo analyzovat data ostatních uživatelů projektu GLORIA nebo data z volně dostupných databází, jako je např. Evropská virtuální observatoř.

V České republice je projekt GLORIA řešen na Astronomickém ústavu AV ČR, ČVUT a Fyzikálním ústavu AV ČR. Pro více informací o této a dalších aktivitách projektu GLORIA navštivte stránky gloria-project.eu. GLORIA je podporována EU-FP7 programem E-infrastruktury.

Vzhledem k tomu, že zatmění Slunce v našich zeměpisných šířkách nebude viditelné, celý průběh zatmění Slunce jsem sledoval cestou přenosu z okolí města Cairns (stát Queensland) v Austrálii.

Videa zachycující úplné zatmění Slunce:

 

Přechod Venuše přes Slunce 6. června 2012
 

Na časné ranní obloze ve středu 6. června 2012 budou Češi moci spatřit přibližně poslední dvě hodiny vzácného astronomického úkazu - přechodu Venuše přes Slunce. Za použití bezpečných filtrů se při pohledu na Slunce bude na jeho pravém horním okraji promítat pomalu se sunoucí temný kotouček planety Venuše. Dalšího přechodu Venuše přes Slunce se pravděpodobně nikdo v současnu žijící již nedočká - nastane až v prosinci roku 2117.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Proč a jak k úkazu dochází

Přechod Venuše přes Slunce nastává v okamžiku, kdy se planeta Venuše postaví do přímky mezi Zemi a Slunce. Venušina dráha je vůči rovině zemské dráhy skloněna o 3,4°. Slunce, které na rovině zemské dráhy leží, je při pohledu ze Země úhlově přibližně 7x menší (jen 0,5°). Takže se Venuše v drtivé většině případů přechodu před diskem Slunce vyhne a na obloze projde nad nebo pod ním. K vzácným příležitostem, kdy se planeta ocitne mezi Zemí a Sluncem a promítne se tak na sluneční kotouč jako temná kruhová skvrna, dochází vždy ve dvojici po 8 letech a poté po více jak stoletém čekání. Přesněji vždy nastanou dva přechody v červnu oddělené 8letou pauzou a po dlouhé době dva prosincové se stejnou 8letou prodlevou. Mezi červnovými a prosincovými dvojicemi přechodů uběhne 105,5 roku dlouhá doba. Od prosincových do dalších červnových je třeba čekat ještě déle - 121,5 roku. K poslední prosincové dvojici došlo na konci 19. století - v letech 1874 a 1882. První ze současných jsme mohli na našem území v celém průběhu pozorovat 8. června 2004. Středeční úkaz je tedy druhý ze současné červnové dvojice. Po ní bude třeba čekat přes 105 let - další dva přechody nastanou 10./11. prosince 2117 a 8. prosince 2125.

Kde a v kolik hodin

Ze středečního přechodu Venuše přes Slunce uvidíme přibližně poslední třetinu. Úkaz začíná krátce po půlnoci, tedy ještě v době, kdy je u nás Slunce pod obzorem. V celém průběhu jej lidé spatří zejména z východní Asie, východní Indonésie, východní Austrálie nebo z Aljašky, Grónska a Islandu. Na evropském kontinentu bude celý úkaz viditelný jen ze severního cípu Skandinávie, odkud Slunce v letních měsících vůbec nezapadá a sune se nízko nad severním obzorem. V České republice vychází Slunce nad obzor několik minut před pátou hodinou ranní středoevropského letního času. Přechod Venuše končí v 6 hodin 55 minut. Nad českým obzorem se tak odehrají asi 2 hodiny tohoto vzácného jevu.

V následující tabulce jsou časové údaje o úkazu nad vybranými českými městy. Města jsou řazena sestupně podle času východu Slunce nad obzor. Třetí kontakt je okamžik, kdy se Venuše dotkne vnitřního okraje Slunce a začne na jeho hraně vystupovat pryč. Čtvrtý kontakt je čas, kdy Venuše sluneční disk nadobro opustí. Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru Stevena van Roodeho a Françoise Mignarda na stránce transitofvenus.nl. Na této stránce si můžete zadat vlastní souřadnice či svou polohu na Google mapě a získat časové okamžiky úkazu na vámi vybraném pozorovacím stanovišti.
 

Město Východ Slunce Třetí kontakt / Výška
Slunce nad obzorem
Čtvrtý kontakt / Výška
Slunce nad obzorem
Havířov 4 hod 39 min 59 s 6 hod 37 min 27 s / 15.8° 6 hod 55 min 03 s / 18.7°
Ostrava 4 hod 40 min 30 s 6 hod 37 min 27 s / 15.8° 6 hod 55 min 03 s / 18.6°
Frýdek-Místek 4 hod 40 min 48 s 6 hod 37 min 28 s / 15.9° 6 hod 55 min 04 s / 18.6°
Opava 4 hod 41 min 22 s 6 hod 37 min 27 s / 15.6° 6 hod 55 min 03 s / 18.4°
Olomouc 4 hod 45 min 38 s 6 hod 37 min 29 s / 15.1° 6 hod 55 min 05 s / 17.9°
Zlín 4 hod 45 min 42 s 6 hod 37 min 30 s / 15.3° 6 hod 55 min 06 s / 18.1°
Hradec Králové 4 hod 48 min 19 s 6 hod 37 min 27 s / 14.4° 6 hod 55 min 04 s / 17.1°
Liberec 4 hod 48 min 37 s 6 hod 37 min 25 s / 14.1° 6 hod 55 min 02 s / 16.8°
Pardubice 4 hod 49 min 28 s 6 hod 37 min 28 s / 14.4° 6 hod 55 min 04 s / 17.1°
Brno 4 hod 50 min 03 s 6 hod 37 min 30 s / 14.6° 6 hod 55 min 07 s / 17.4°
Ústí nad Labem 4 hod 53 min 13 s 6 hod 37 min 26 s / 13.5° 6 hod 55 min 03 s / 16.2°
Praha 4 hod 54 min 35 s 6 hod 37 min 28 s / 13.6° 6 hod 55 min 05 s / 16.2°
Most 4 hod 55 min 36 s 6 hod 37 min 27 s / 13.2° 6 hod 55 min 04 s / 15.9°
Tábor 4 hod 56 min 48 s 6 hod 37 min 30 s / 14.6° 6 hod 55 min 07 s / 17.4°
České Budějovice 4 hod 59 min 37 s 6 hod 37 min 32 s / 13.2° 6 hod 55 min 09 s / 16.0°
Karlovy Vary 5 hod 00 min 01 s 6 hod 37 min 28 s / 12.7° 6 hod 55 min 05 s / 15.3°
Plzeň 5 hod 00 min 21 s 6 hod 37 min 29 s / 12.8° 6 hod 55 min 06 s / 15.5°


Výsledky pozorování ve Znojmě


Pozorování úkazu probíhalo ve dvou rovinách:

1. vzhledem k východu Slunce v našich zeměpisných šířkách byl viditelný přechod pouze v závěrečné fázi. Celý průběh přechodu Venuše jsem sledoval cestou přenosu z Hawajské observatoře.
2. přímé sledování přechodu Venuše po východu Slunce.

Videa zachycující přechod Venuše přes Slunce spolu s výkladem:


Přechod Venuše 2012 ČR

Přechod Venuše 2012 Cairns

Přechod Venuše
2012 NASA